Prezidentská fotka

Vítejte u mého dalšího článku! :) Politiku na blog o focení tahat vážně nehodlám, to ani v nejmenším, ale poté, co jsem na Novinkách zahlédla článek věnovaný oficiální fotografii, kterou zveřejnil náš nový prezident, nedalo mi to a trochu jsem zapátrala. Google mi pomohl najít i zbylé dvě fotky českých prezidentů a já si je dovolím okomentovat. Nečekejte profesionální a už vůbec ne objektivní hodnocení, napíšu prostě to, co si myslím, co se mi líbí, i to, co bych zkusila udělat jinak.

Autor: Herbert Slavík, zdroj: Novinky.cz

Začněme tedy tou nejnovější, fotkou Miloše Zemana. Jako první mě upoutaly jednoznačně ruce. Jsou tam! Už to je jiné než u "klasických" portrétů. Nutně si kladu otázku, proč fotograf zvolil tuto pózu, co ho k tomu vedlo a jestli tím chtěl něco říct. Byl to snad nápad samotného Zemana? O tom silně pochybuju.

Nemůžu se ubránit dojmu, že na snímku něco nehraje... jakoby ty ruce nepatřily k tělu! A pokud patří, je přidělaná cizí hlava. Já vím, že to tak není, ale je to tak nevyvážené. Hlava je lehce nakloněna na stranu, snad pokus o odlehčení vážnosti?

Také světlo mají vyřešené špatně, vidíte to pravé oko? Je příliš schované ve stínu, působí tmavě a o poznání zapadleji než levé. A když už jsem u toho kritizování, vadí mi ty hodinky. I kdybych nakrásně vzala ruce na milost, u hodinek takhle shovívavá být nemůžu. Strhávají na sebe pozornost. Moc pozornosti. Víte, jak se se fotí reklamní kampaně na hodinky? Model nebo modelka si ruku s hodinkami dají blízko k obličeji, aby k nim přitáhli zrak diváka, ale sami se přímo do objektivu nedívají - to aby nerušili vjem ze samotného produktu, který mají prodat.

Zdroj: ČTK

Oficiální fotografie Václava Klause. Takový zlatý střed, docela obyčejná, neurazí ani nenadchne. Čistě subjektivně se mi zdá barva obličeje hodně do oranžova, ale to je jenom takový drobný detail. Když se na fotku podívám pozorněji, zaujmou mě oči. Trošičku jakoby se usmívaly. :) Pokud je zakryju rukou a sleduju jenom ústa, nikdy bych neřekla, že se ten člověk směje. Ale přitom, dohromady ten výraz funguje a působí v rámci možností mile. A to se mi líbí.

Zdroj: ČTK

A na závěr Václav Havel. Jasný důkaz toho, že oficiální portrét nemusí být focen z anfasu (zepředu). Havel je malinko natočen bokem a přitom ta fotka perfektně funguje. Mám z ní pocit, že tomuhle muži rozhodně můžu věřit, že stoprocentně ví, co dělá. A přitom, jako by měl v očích jakousi dobrosrdečnost. A drobný detail, který si mě získal - vzor na kravatě - to je paráda! :)

Tak, je asi úplně zřejmé, která fotka srovnání podle mě vyhrála, dokonce to mám seřazené od té "nejméně" povedené po nejzdařilejší. Vynasnažila jsem se do toho nemotat žádné sympatie nebo antipatie, které k tomu či onomu pánovi chovám, zaměřila jsem se jen na fotografickou stránku věci.

Jaký je Váš názor? Co říkáte na nejnovější oficiální portrét?

Mějte se krásně,
Ilka

Svět je krásný

Když dva se rádi mají, i v lednu je jak v máji... :) Tihle dva se mají rádi fakt strašlivě moc, protože nijak jinak si nedovedu vysvětlit, že by přistupovali s takovým nadšením k focení v minus šesti stupních. Neměli ani rukavice, ani čepice! :-D

V návodu k zrcadlovce se píše, že minimální provozní teplota je 0°C, ale ta má už vydržela minus sedmnáct, takže... když oželíte fungování LCD displeje, kterému zmrznou tekuté krystaly, technika je jakž takž v cajku.

Já jsem už tak OK nebyla, byla mi zima, jakože fest, ale pro dobré fotky jsem ochotná udělat hodně věcí, takže jsem prostě zatla zuby a fotila dál. I přes mráz panovala během focení příjemná atmosféra a troufám si tvrdit, že jsme si to všichni tři užili. A výsledek? Na ten se můžete podívat níže.

Rozhodně ne všechny fotky jsou takové ty typické "zamilované". Ale když fotím, nenechávám se svazovat zažitými konvencemi a snažím se zachytit to, co z těch lidí před objektivem doopravdy cítím. Jestli je to dobře nebo špatně, nechám na posouzení Vám.

A ještě něco, mockrát děkuju všem svým pravidelným čtenářům, už je Vás jedenáct! Z každého dalšího mám obrovskou radost, stejně tak jako ze všech Vašich komentářů. :-)

Mějte se krásně,
Ilka

Pirotecnia Ricardo Caballer

Zdravím Vás u dalšího fotkami zamořeného příspěvku! :) I když, co jiného byste ode mě taky měli čekat, že jo? Tentokrát se vrátíme o osm měsíců zpátky, ke středě 30. května 2012. Čím byla tak výjimečná? U Brněnské přehrady se konal další soutěžní ohňostroj přehlídky Ignis Brunensis. Ale popořádku...

Už od rána jsem totálně vynervovaná. Z minulého ohňostroje jsem si přinesla JEDNU koukatelnou fotku, zbytek hyzdil obří strom, který mi zakrýval výhled. Jo, když se výběr vhodného místa nechá na poslední chvíli, dopadne to blbě. Vždycky.

Vím, že dneska už stejnou chybu neudělám - nové, lepší místo jsme jeli vybrat už za světla, takže pojedeme na jistotu. Tak proč se cítím jako blázen, který vůbec neumí zacházet s foťákem? Popáté zkontroluju nabitou baterku, stativ nachystaný u dveří (na jeho zapomínání jsem specialistka) a potřetí jdu hadříkem očistit objektiv.

Doma nevydržím, musím ven. A tak vyrazím na opravdu dlouhou procházku, abych se odreagovala a vyčistila si hlavu. Vracím se kolem sedmé, posté všechno zkontroluju a čekám. Krátce před devátou konečně vyrážíme směr přehrada.

Moje napětí se stupňuje, tlak mám tak 180 na 90, lehce infarktový stav, blížíme se k místu, které jsme si vyhlédli na zaparkování. Je obsazené! Jedeme dál, podaří se nám upíchnout auto na parkovišti, kam nás naviguje sympatický pan policista.

Vyskakuju z auta, div se nepřerazím o vlastní nohy a metu si to na místo, odkud budu fotit. Zakempím, půl hodinky šteluju stativ, chystám pana foťáka na akci. Nastavuju čas, clonu a sem tam si vzpomenu, že mám i dýchat.

Hotovo, nachystáno, všechno může začít. Ehm, no... s naší časovou rezervou sedím na trávníku tři čtvrtě hodiny, než konečně - začíná to! Hudba se line ze tří různých míst a z pontonu na hladině vyletují první světlice... a pak... NIC. Pamatuju si až tak posledních deset minut cesty domů, kdy spokojeně sedím na sedadle spolujezdce, zrcadlovku držím na klíně jako největší poklad a usmívám se od ucha k uchu. :-D Zvládla jsem to! Teď ještě aby ty fotky vypadaly aspoň způlky tak krásně jako celá show. :)

Aby bylo jasno, před "normálním" focením tolik nevyvádím, tohle byla výjimka. :-D Je to prostě jenom jednou za rok a kvůli mně nic opakovat nebudou. (A proto nemůžu fotit svatby, prostě bych na to neměla nervy.) xD

Jak se Vám tyhle fotky líbí?
A co vy a ohňostroje? Máte je rádi nebo ne?

Mějte se krásně,
Ilka

V zimním kabátě

Páteční den jsem strávila v Brně a pan foťák tam byl se mnou. Fotili jsme slečnu Míšu v krásném červeném kabátě. :) Během těch dvou hodin, které jsme spolu strávili, jsme potkali snad polovinu všech Brňáků. Jo, možná jsem zhýčkaná tím, že věčně fotím v opuštěných lesích, na loukách, kde není ani noha, ale tohle bylo... drsný. Při focení mám ráda klid a opravdu nerada čekám, než přejede kolona aut, šalin, trolejbusů a autobusů, které mi kazí pozadí. :-D

Naštěstí byla Míša nesmírně trpělivá a nějakým kouzlem se to po chvíli přeneslo i na mě. Prostě jsme buď počkaly, nebo jsem se ten ruch města pokusila zakomponovat do obrazu. Nečekala jsem velké zázraky, přírodnímu pozadí se to asi nevyrovná, ale nakonec mě výsledek mile překvapil (já vím, trocha skromnosti by neškodila). ;-)

Tak co na to říkáte? Líbí se Vám fotky z města?

Mějte se krásně,
Ilka

Fotím, fotíš, fotíme

Po krátké odmlce bych Vám ráda ukázala, co jsem za poslední týden spáchala... není toho moc, většinu fotek ještě nemám zpracovanou, ale aspoň něco. :) Žádným sáhodlouhým povídáním Vás asi nebudu zdržovat, prostě se pohodlně usaďte a dívejte se.

Podle rad odborníka jsem znova upravovala a předělávala fotky z loňského Ignis Brunensis. A i když jsem ohňostroje fotila poprvé v životě, nakonec se z těch cvaků podařilo vykřesat i něco, na co se dá koukat. Teda doufám. :-D

Ignis Brunensis 2012

Konečně jsem dorazila sérii fotek Lucky a Jindry, páru, který si přál fotit ve sněhu, v mrazu... a tak. :)

Pokračuju s focením série "rozpohybovaných" fotek. Občas (rozumějte téměř pokaždé) je to trochu psycho, ale vždycky se to dá ukecat na to, že to vlastně celé byl TVŮRČÍ záměr. Samozřejmě. xD

Mám spoustu jarních, letních a podzimních fotek, ty zimní mi ale docela chybí, tak jsem se rozhodla to napravit. Vyvěsila jsem poptávku po modelkách a modelech, ozvalo se jich ale mnohem více, než jsem čekala. :) Tak postupně plánuju, realizuju focení a pořád mě to hrozně baví. Všichni ti lidé, které jsem díky fotografování poznala, jsou jednoduše úžasní. :-)

Abych zůstala u focení a zároveň se odreagovala, vyrazila jsem včera na Motoples. :) Dost dobře jsem si nedovedla představit, jak může vypadat ples motorkářů a co si jako sakra mám oblíct na sebe, ale nakonec jsem to zvládla a byla mile překvapená. ;-)

Kapela Euphoria

Když mě focení totálně vyšťaví a unaví (jo, i to se stává), uvařím si kvetoucí čaj a koukám, jak se krásně rozvíjí. :) Něco tak úžasného se prostě musí vidět, to se vyfotit pořádně nedá.

Během dalších dnů můžete očekávat články, kde už nebudu míchat páté přes deváté a budu se věnovat vždycky jenom jedné věci.

Co říkáte na tyhle fotky? Líbí se Vám některá? :)

Mějte se krásně,
Ilka